21. 10. 2016
První den proběhl téměř naprosto podle plánu. Dá se tedy říci, že bych mohl odkázat na to, co je psáno v plánu. Ale asi bych přeci jen mohl podrobněji rozvést, jaké to bylo.
Na letiště v Praze jsme přijeli s dostatečným předstihem. Izraelci žádají přítomnost nejméně tři hodiny před odletem. Byli jsme tam dříve. Auto jsme v pohodě zaparkovali na další týden přímo na letišti na "Parkingu C". Přešli jsme do Terminálu 1, dali si kafe a šli na odbavení. Zatímco jiným leteckým společnostem stačí jedno až dvě odbavovací pracoviště, při odletu do Izraele na nás čekal celý jeden sektor odbavovacích pracovišť.
Tady to bylo dobré. Mluvili na nás česky :-). Zdárně jsme prošli standardními otázkami. Kdo nám půjčil kufry? Kdo nám balil zavazadla? Čí to byl nápad, vydat se do Izraele? Zkrátka jednoduché otázky, na které se nevyplácí lhát.
Let byl klidný. Jen škoda, že na lince Praha - Tel Aviv létá Travel Service a ne izraelská EL-AL.
Po příletu do Tel Avivu šlo vše také jako po másle. Auto jsme měli rezervováno a připraveno kousek od letištní haly. Tady přišel drobný problém. Nabídli nám "automat" Toyotu Aygo. Automat jsem nikdy předtím neřídil. Musel jsem si vyžádat zkušební vysvětlovací jízdu kolem parkoviště, abych se s tím autem vůbec rozjel a my mohli vyrazit na východ do Jeruzaléma.
Do Jeruzaléma jsme přijeli takřka na vlas podle plánu. Byla již tma. Navigace nás dovedla i na plánované parkoviště pod nákupním centrem Mamilla. Odtud jsme Jaffskou branou vešli do Starého města a tam jsme úzkými uličkami došli až k hotelu Hashimi (na Booking.com), který se stal na dvě noci naší základnou. Staré město bylo již pro časnou večerní dobu skoro prázdné. Jen od Zdi nářků směrem do židovské čtvrti a k Jaffské bráně chvatným krokem odcházely proudy Židů. S kufry jsme se jimi prodrali do uličky Beit HaBat (Souq Khan El Zeit) . Ubytovali jsme se a před spaním si ještě udělali večerní vycházku - také ke Zdi nářků. Ta již byla na první pohled opuštěná. No, lidi tam ještě byli, ale ne tolik, kolik jich tam bývá v čase jiném. Ano, byl pátek a Židům se západem slunce začal šabat.
Šli jsme spát a těšili se na ráno.
